Kdo je neformálně pečující

Člověk, který se ve svém volném čase a bez nároku na mzdu stará o blízkého, který to kvůli nemoci, postižení nebo věku sám nezvládne.

  • Dcera nebo syn

    Po práci jezdíte za mámou

    Nakoupíte, rozdělíte léky do dávkovače, zkontrolujete, jestli jí nic nechybí. Každý týden, často i víckrát.

    Pečovatelská služba
  • Partner nebo partnerka

    Partner se vrátil po mrtvici

    Pomáháte mu vstát, umýt se, obléct a dostat se ven. Doma se změnilo skoro všechno.

    Osobní asistence
  • Rodič

    Vaše dítě má postižení

    Péče, kterou jiné děti v jeho věku už nepotřebují. K tomu terapie, úřady a noci bez spánku.

    Raná péče
  • Vnučka nebo vnuk

    Babička zapomíná a nesmí být sama

    Hlídáte, aby nebloudila a vzala si léky. Musíte být nablízku, mnohdy i v noci.

    Denní stacionář
  • Celá rodina

    Blízký chce zůstat do konce doma

    Sedíte u něj, podáváte léky, voláte lékaři a jste s ním. Nevyléčitelná nemoc nemusí znamenat nemocnici.

    Domácí hospic
  • Soused nebo kamarádka

    Pomáháte sousedce, která nikoho nemá

    Nosíte jí oběd, vyzvednete recept, pomůžete s poštou. I to je péče, i když nejste rodina.

    Poradenství pro pečující

Slovo „neformální“ zní úředně, ale znamená jen to, že péči neděláte jako práci. Děláte ji, protože jde o vaši mámu, tátu, partnera, dítě, babičku, sourozence nebo souseda. Nikdo vás na to neškolil a často jste se nikdy nerozhodli, že pečovat začnete. Prostě to přišlo.

Možná pečujete, i když si to tak neříkáte

Hodně lidí o sobě jako o pečujících nemluví. Řeknou „jen mámě trochu pomáhám“ nebo „to je přece samozřejmost“. Pečujete, pokud třeba:

  • pomáháte s hygienou, oblékáním, jídlem nebo léky,
  • nakupujete, vaříte, uklízíte nebo perete za někoho, kdo to už nezvládne,
  • vozíte blízkého k lékaři a hlídáte termíny vyšetření,
  • vyřizujete za něj úřady, žádosti a pošty,
  • musíte být nablízku, protože by sám nebyl v bezpečí, třeba při demenci,
  • doprovázíte nevyléčitelně nemocného člověka doma,
  • vychováváte dítě s postižením nebo vážnou nemocí.

Nezáleží na tom, jestli s blízkým bydlíte, nebo za ním dojíždíte, ani jestli péči věnujete dvě hodiny týdně, nebo celé dny. Pečující může být i dospívající, který pomáhá nemocnému rodiči.

Je vás hodně

Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí se v Česku o blízkého soustavně stará 250 až 300 tisíc lidí. V průzkumu ministerstva z roku 2024 uvedlo zkušenost s péčí o někoho blízkého za posledních pět let až 40 % dospělých. Pečující podle stejného průzkumu věnují péči v průměru kolem 50 hodin týdně a velkou část dlouhodobé péče v Česku zajišťují právě rodiny.

Zdroj: MPSV, Pečuji o osobu blízkou

Proč na tom záleží

Když víte, že pečujete, můžete si o pomoc říct. Máte nárok na podporu od státu, můžete využít služby, které vás na čas vystřídají, a nemusíte všechno nést sami. Dlouhá péče bez odpočinku vyčerpá i toho nejsilnějšího. Starat se o sebe není sobecké, je to podmínka, abyste mohli pečovat dál.

S čím vám mohou pomoct

Podle toho, co právě potřebujete, se můžete obrátit na poradnu pro pečující, odlehčovací služba, osobní asistence, pečovatelská služba, denní stacionář nebo domácí hospic. Které služby fungují ve vašem okrese, najdete v části Najít pomoc.

Udělat krátký test